Mezinárodní den malíčku na levé noze?

Světový den zdraví. Den Země. Světový den knihy. To je jen pár z mnoha mezinárodních dnů v dubnu. Dost možná vás nepřekvapí. A co takový Světový den laboratorních zvířat nebo Mezinárodní den smutku? To je už trochu jiná kategorie.

Všech možných a někdy na první pohled spíš dost nemožných evropských, mezinárodních a světových dnů je celá hromada. Skoro na každý den v roce nějaký takový připadá. Na leckteré i víc z nich. Mnohé se mi líbí. Mezinárodní den kávy, Pancake Day nebo třeba Světový den poezie. Jiné jsou mnohem bizarnější, až se člověku nechce věřit, že vážně existují. Tak poslouchejte: Světový den páteře. Den jódu. Světový den frankofonie. Mezinárodní den omylů v kalendáři. Světový meteorologický den. Den suchého zipu. Mezinárodní den standardů. Světový den toalet. Ručníkový den. 

U některých by mě vážně zajímalo, jak probíhá jejich oslava. Světový den mokřadů? Co takhle procházka k nejbližšímu mokřadu a tam mu tiše poděkovat za jeho služby? Světový den pozdravů? Navrhuji challenge pozdravit za den co nejvíc lidí, a přitom každého jiným pozdravem! Světový den chleba? Sněz, kolik dokážeš! Mezinárodní den trpaslíků? Slaví to někdo jiný než Sněhurka? Světový den úrazů? Všichni povinně zlomit nohu nebo alespoň odřít loket, pro zdravotníky platí v tento den zákaz dovolené. Mezinárodní den spodního prádla? Bez kalhotek ani na krok! Světový den alternativ ke spalovnám? Ehm... cože?!

Kdyby to bylo na mě, sedla bych ke kalendáři a tyhle dny pěkně proškrtala. Do volných políček bych dosadila nějaké vlastní, pochopitelně mnohem smysluplnější. Tak třeba Mezinárodní den postelí. V tento den by platil téměř výhradní zákaz opustit prostor postele. Povolené by to bylo jen v následujících případech: 1) příprava snídaně do postele, 2) podání televizního ovladače, 3) návštěva t(oal)ety. Den by připadnul na nějaké šedé listopadové pondělí a zaměstnavatelé by museli svým zaměstnancům buď poskytnout postel, z níž mohou na pracovišti pracovat, nebo jim dát placenou dovolenou.

Prosadila bych taky Světový den pozitivních kalorií. Oslavy by probíhaly tak, že by každá snědená kalorie znamenala malé osobní vítězství. Dorty, burgery a velká balení zmrzliny by byly v tento den navzdory veškerým dietám a stravovacím návykům nejen povoleny, ale přímo doporučeny. Den by byl tak oblíbený, že by ho obchody i restaurace každoročně podporovaly slevami a speciálními nabídkami. Ke kafi servírovat povinně dort, k burgeru hranolky zdarma, balení zmrzliny k nákupu nad dvacku, rozumíme.

Aby to nevypadalo, že jen jím a válím se v posteli (ehm), mám tu ještě číslo tři. Vesmírný den bez starostí.  Den, kdy bychom byli ze všech stran podporováni v dobré bezstarostné náladě. Televize by vysílaly jen filmy se šťastným koncem a dobré zprávy. V rádiích by ten den nehrály žádné ubrečené lovesongy. Banky by neposílaly výpisy z účtu a pošta by pro jistotu nechodila vůbec, beztak je to samá složenka. A hlavně by se v onen den drželo nepsané pravidlo, že dnes se neurgují nedodržené deadliny, nepřipomínají staré chyby, nemusí být večeře v šest na stole a dokonce tam nemusí být vůbec ani se neupozorňuje na to, že je záchodové prkýnko dole/nahoře. A že se naopak prodavačky usmívají, řidiči pouštějí chodce na přechodech, zákazníci nechávají slušná dýška, autobusáci čekají na dobíhající pasažéry a učitelé nevracejí žákům opravené písemky. Že dnes se prostě může z toho rychlého kola života výjimečně vyskočit a znovu naskočit až den poté. Ten by ale mohl být z toho šoku nakonec podobná katastrofa jako stejnojmenný film, takže co se svátků a speciálních dnů týče, buďme asi rádi za pusu pod třešní na prvního máje a je to.

1 komentář:

  1. Jak jako žádná pošta? My, co máme za kámošku Týt, máme mnohem zajímavější poštu než jen složenky. :-*

    OdpovědětVymazat