Tenhle materiál mi ležel v šuplíku dost dlouho (přesněji řečeno se povaloval všude možně, až jsem ho dnes málem nenašla). Čekal na dnešní den, abych ho mohla dát jako dárek. Nejen té svojí mámě k dnešnímu Dni matek. Všem mámám. Mámám i vám ostatním, co mámy máte (to je jak ze slabikáře). Nepochybuju totiž, že byste se alespoň v malém střípku nepoznali. Jakkoliv je totiž každá naše máma výjimečná, lze v tomhle živočišném druhu vypozorovat jisté typické znaky, které mají všichni zástupci společné. A ano, nemámy, i my je jednou mít budeme, jakkoliv se nám teď leckteré z nich protiví. Takže díky, mami!
Díky, že všem na potkání vykládáš o mém nepořádku v pokojíčku, detaily nevyjímaje.
Díky, že se mi stále snažíš propašovat do jídla řapíkatý celer a pohanku, i když víš, že to stejně vždycky poznám!
Díky, že moje důležitá rozhodnutí prozradíš mým kamarádům dřív, než to stihnu udělat já.
Díky, že sis ještě nezvykla na moji zálibu ve focení jídla, takže remcáš pokaždé, když u stolu vytáhnu foťák.
Díky, že mě neustále přirovnáváš k Bridget Jones.
